Japanchin je malý, klidný, společenský psík pocházející z dávné Číny a Japonska, který bere své hlavní poslání – milovat a obšťastňovat své pány – velmi vážně. Dlouhá staletí byl zvyklý žít v interiéru, proto je ideální pro chov i v malém bytě. Je velmi čistotný, pečuje o svůj zevnějšek a lehce se naučí na vyhrazené místo doma. Je méně temperamentní než jiná společenská plemena, svým srdíčkem je to ale stále pes, který za příznivého počasí miluje procházky i možnost pobytu venku. Není uštěkaný, doma zřídkakdy něco zničí, výborně se snáší s ostatními zvířaty, naopak, máte-li doma japončíky dva, budou určitě šťastnější.

 

Nejúžasnější vlastnost japonského china je jeho přizpůsobivost. Chcete-li, bude s vámi tiše ležet v obýváku na gauči a těšit se z vaší blízkosti, anebo vás doprovázet i na poctivě dlouhých procházkách. Ty je ale potřeba přizpůsobit okamžitému počasí.

Poznáte-li japonského china, pochopíte, proč se říká, že má mnoho kočičího. Poměrně veliká kulatá hlava s velikýma kulatýma očima a výraznou mimikou v obličeji, šikovné přední pacičky, které umí používat k očistě svého těla i ke hrám. Hračky si umí vyhazovat do vzduchu. Ale také důstojnost, někdy určitá rezervovanost. Japonský chin je citlivý pes, jakýkoliv drill či pevnější ruka při jeho výchově je nejen na škodu, ale hlavně zbytečná. Japončíka snadno vychováte včetně základní poslušnosti po dobrém, laskavým a pozitivním přístupem.

Péče o japonského china je velmi snadná. Jeho dlouhá, jemná a hedvábná srst se jen vyjímečně na nějakém místě zacuchá, proto není nutné ho pročesávat často. Kromě období línání. To ale není u japončíka vzhledem k jeho velikosti žádný velký problém. Srst lehce odstraňíte z jakéhokoliv místa či povrchu. Srst má navíc tzv. samočistící schopnost, většina nečistot, kterou psík nasbírá např. při procházce v přírodě, skutečně sama opadá. Chin má navíc na končetinách srst kratší než na zbytku těla a dochází tím k případnému daleko menšímu znečištění. Některým japončíkům více slzí oči, proto je vhodné okolí očí pravidelně otírat, a tím preventivně odstraňovat případné nečistoty. Další péče spočívá ve standardní kontrole a péči o uši, drápky a zbytek těla. Vykoupat postačí několikrát do roka.

Standard plemene

O nás

Svého prvního japonského china – bíločervenou fenku ICH Camilla Elegantia morum - jsem si pořídila v roce 1998. Velmi rychle mě nadchla svojí vznešenou, hrdou, důstojnou, avšak přátelskou a velmi milou povahou.

Brzy nato jsme spolu navštívily výstavu psů, která byla pro obě tou první, a postupně dosáhly mnohých výstavních ocenění včetně toho nejvyššího – titulu Interchampion.

Výstav se účastním stále, kromě prezentace pro mě znamenají hlavně odpočinkový čas strávený se svými psy.

Není divu, že netrvalo dlouho a ke Kamilce přibyla bíločerná CH Zumiko Hvězda Pamiru a postupně ještě několik dalších chinů z vlastního chovu i pořízených nepříbuzných.

Protože můj první japan chin byl můj první pes vůbec, hodně času jsem věnovala a věnuji získávání informací o psech obecně, jejich původu a chování, výchově a výcviku, zdraví, péči a výživě.

Se svými mladými chiny jsem navštěvovala kynologickou organizaci – cvičák – kde se seznámili s mnoha dalšími psími kamarády, naučili se základní poslušnosti a mnohé z nich bavily základy agility.

Poznala jsem, že japan chin je velmi hravý, a učenlivý, i když někteří chinové poněkud rezervovaní až někdy svéhlaví. Tam je třeba nasadit vysokou psí diplomacii, aby majitel dosáhl svého a japan chin odešel s pocitem vítěze.

V roce 2002 jsem odchovala první vrh štěńátek japan china. Jakkoliv japonský chin není nijak náročný psík, rozmnožování a odchov štěňátek považuji za velmi náročnou věc, pro zkušeného a obětavého chovatele, který je ochoten a schopen odchovu štěňátek věnovat veškerý svůj čas. I po více jak deseti letech chovu tohoto plemene pro mě každý vrh znamená nové zkušenosti.

Ačkoliv japonský chin je charakterizován jako malý společenský psík vhodný do bytu , poskytuji svým chinům, zejména mladým, dostatek pohybu venku, v přírodě, kde mě doprovázejí na procházkách navolno. Rozumné množství pohybu a pobyt venku podporuje zdravou stavbu těla a pozitivně působí i na činnost trávicí soustavy. Moji chinové například nikdy netrpí nechutenstvím.

Ve výživě upřednostňuji suchou granulovanou stravu kvalitní značky, osvědčenou po mnoho let, kterou doplňuji nárazově podle kondice preventivně vitamíny, přípravky na podporu vazů a kloubů, kvalitu srsti, imunitu. Naši chinové dostávají také syrové i vařené maso, zeleninu a ovoce a některé mléčné výrobky. Krmím dvakrát denně, každý chin dostane přesnou dávku podle věku a kondice. Kromě toho nemají k dispozici žádné krmení. Jen tak dokážu denně kontrolovat individuálně jejich příjem. Kojící fenky a štěňátka v odstavu dostávají hlavně čerstvou doma připravovanou stravu.

V současné době s námi žije necelá desítka japonských chinů, mladí i staří, psíci i fenky. Každému se snažím individuálně věnovat co se týče péče, kontaktu i lásky. Všichni dohromady s námi samozřejmě žijí v bytě, i když v letním období za příznivých teplot tráví většinu dne venku. Právě z důvodu smíšené psí smečky nechávám všechny pejsky po ukončení chovnosti kastrovat. Na základě dosavadních osobních zkušeností se mně kastrace velmi osvědčila a pejskům prospívá jak po stránce zdravotní (zejména fenkám), tak po stránce psychické.

Štěňátka odchovávám v průměru 1-2x do roka. Toto období je pro mě vždy velmi náročné. Japonský chin je jediné plemeno, kterému jsem se chovatelsky věnovala a věnuji.

Při výběru rodičovských párů kladu velký důraz mj. na nepříbuzenskou plemenitbu. Příbuzenská plemenitba byla v dobách ne tak dávných často jedinou možností. Dnes bychom se měli snažit, dle mého názoru, spíše napravovat její negativní důsledky.

V současnosti nechávám všechny své chiny po dosažení chovnosti vyšetřit na luxaci patel a základní vyšetření očí. Plánuji i základní vyšetření srdce.Zajímám se o možnost provedení genetických testů na dědičné choroby.


 
Tvorba stranek pro chovatelske stanice